Kostelec 09

Matrika obce Ostrov, zahrnující od roku 1788 též vísku Žďár (něm. Zdiar / Schar, dnes č. města Kladruby, okr. Tachov). Dále se jako místo narození v několika případech udává jakýsi "Ziegelhäusl" poblíž Žďáru a patrně hájovna "Habrzy" též "Habriže" (neidentif.). Od 30. let se již obě uvedené lokality samostatně v matrice neuvádějí (mohli se stát administrativně součástí obce Ostrov, přejít pod jinou farnost, zaniknout či pro ně - v případě Žďáru - mohla být vedena samostatná kniha).
V zápisech oddaných se objevují nevěsty výlučně již usazené v uvedených lokalitách, řada z nich však původně pochází z jiných míst: Kostelec (něm. Kostelzen), Alfrédov (něm. Alfredshof), Lšelín (něm. Elschelin), Vrhaveč (něm. Worhabschen; vše dnes č. obce Kostelec, okr. Tachov), Tuněchody (něm. Tinchau), Láz (něm. Laas; obojí č. města Kladruby, okr. Tachov), Zhoř (něm. Weshor/Weshorsch, obec v okr. Tachov), Mezholezy (něm. Meßhals, obec v okr. Domažlice), Jivjany (něm. Gibian, č. obce Velký Malahov, okr. Domažlice), Černovice (něm. Czarlowitz), Semněvice (něm. Semlowitz; obojí obce v okr. Domažlice), Telice (něm. Döllitschen, č. obce Prostiboř, okr. Tachov), Skapce (něm. Kapsch), Sytno (něm. Sittna; obojí obce v okr. Tachov), Lhota u Stříbra (něm. Elhoten, č. m. Stříbro, okr. Tachov), Nahý Újezdec (něm. Nacktendörflas, č. obce Chodský Újezd, okr. Tachov), Kbelany (něm. Wellana), Hněvnice (něm. Hniemitz), Úlice (něm. Ullitz), Lochousice (něm. Lochutzen), Zbůch (něm. Zwug; vše obce v okr. Plzeň-sever), Radějovice (něm. Radlowitz, č. obce Přehýšov, okr. Plzeň-sever), Nýřany (něm. Nürschan, město v okr. Plzeň-sever), Vlkýšov (něm. Wilkischen), Horní Sekyřany (něm. Ober Sekerzan; obojí č. obce Heřmannova Huť, okr. Plzeň-sever), Tachovská Huť (něm. Tachauer Schmelzthal, č. obce Tři Sekery, okr. Cheb), Čejetice (obec v okr. Strakonice) a Netluky (městká část Praha-Uhříněves, hl. město Praha).